Mikronizace

Pojďme si říct, co je to vlastně termín „mikronizace“. 

V současnosti hraje čím dál větší roli při výrobě doplňků stravy otázka biologické dostupnosti obsažených látek. Tento termín znamená, kolik procent z obsažené látky se skutečně vstřebá do organismu a je jím využito. Dříve to bylo doménou výrobců léčiv, ale v současnosti této otázce se více věnují i výrobci doplňků stravy s cílem dosáhnout co nejlepší působnosti obsažených látek v organismu (vitamíny, minerály, stopové prvky a další). Není totiž zcela rozhodující, jaké množství látek je v přípravku, ale jaký podíl z těchto látek se dostane do organismu a je pak následně využito.

Zvýšené biologické dostupnosti lze dosáhnout více metodami, jednou z nejčastěji používaných je mikronizace. Oč se jedná?

Výraz mikronizace můžeme do češtiny přeložit jako „rozdrobňování“. Při této metodě jsou původní částice látky jsou rozdrobeny a zmenšeny až na velikost několika mikrometrů (až nanometrů). Tímto způsobem zpracovávaná látka mnohonásobně zvětší svůj povrch. Tím se zvýší její rozpustnost a vstřebávání do organismu.

Farmaceutičtí technologové rozlišují tři druhy mikronizace: v suchém nebo mokrém stavu a kryogenní mletí.

Mikronizací látek v suchém stavu (dříve velmi používaná) se dá dosáhnout toho, že velikost obsažené látky může být řádově desítky mikrometrů. Zpracovává se metodou mletí obsažené látky v mlýnech. Jistou nevýhodou je, že během mletí částice látky získávají elektrostatický náboj, shlukují se dohromady. Tyto shluky pak zabraňují průniku rozpouštědla k jednotlivým částicím. Klesá tak rychlost rozpouštění a následně i biologická dostupnost.

Mikronizace v mokrém stavu je nyní díky zmíněné nevýhodě při zpracování obsažené látky preferovanějším způsobem. Při zpracování v mlýnech se používá voda, odtud název. Tímto způsobem se dá získat suspenze zpracovávané látky s velikostí částic od stovek nanometrů do 1 mikrometru. Mletá látka se pak buď usuší k dalšímu zpracování nebo se léková forma vytvoří z mikronizované suspenze.

Kryogenní mletí je vhodné použít, pokud má zpracovávaný materiál nízkou teplotu tání, vysokou elasticitu nebo naopak tvrdost. Pak se nejprve zpracuje podchlazením ve zkapalněných plynech jako je oxid uhličitý nebo vodík. Takto zmražené látky jsou velmi křehké a snadno se dají rozdrtit na mikročástice. Tento způsob se dá použít k získání jemně mletých rostlinných materiálů. Mimo doplňky stravy lze takto zpracovat při výrobě léčiv živočišné tkáně nebo získat mikrokrystaly léčivých látek.

Shrnuto: mikronizace aktivních látek na rozměry mikronů s enormním povrchem a stabilním nábojem zaručuje homogennost směsi bez další možnosti rozdělení. Takto malé rozměry větší biologickou dostupnost (vyšší hladinu v plazmě) a rovněž rychlejší nástup účinku. Náš organismus dokáže díky tomuto zpracování lépe vstřebat látky obsažené v doplňcích stravy. Mikronizace rovněž umožňuje snížit dávkování a zatížení trávicího traktu.

Doplňky stravy označené logem „Mikronizace“ upozorňují na zvýšenou biologickou dostupnost obsažených látek. Je rovněž zajímavé, že od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR obdržela tato metoda ohodnocení „Inovace roku 2001“.